Proč je někdy těžké být tady a teď
Často máme pocit, že skutečný život začne až někdy později. Až dokončíme důležitý projekt. Až děti trochu povyrostou. Až bude více času, méně starostí nebo až se situace konečně uklidní. Mnoho našich myšlenek proto směřuje do budoucnosti nebo se vrací k tomu, co se už stalo. Přítomný okamžik nám přitom může téměř nepozorovaně unikat.
V terapeutické praxi se často setkávám s lidmi, kteří říkají, že mají pocit, jako by život jen "odbývali". Dny plynou jeden za druhým, povinnost střídá povinnost a večer přichází únava spojená s pocitem, že vlastně ani nevědí, co během dne skutečně prožili. Není to známka selhání ani neschopnosti odpočívat. Je to přirozený důsledek života ve vysokém tempu.
Náš mozek je totiž nastavený tak, aby neustále vyhodnocoval, co je potřeba udělat, co může představovat problém nebo na co bychom neměli zapomenout. Díky tomu dokážeme plánovat, řešit složité situace a připravovat se na budoucnost. Pokud ale tento režim převládá většinu dne, může být stále obtížnější opravdu vnímat to, co se děje právě teď.
Všímavost neboli mindfulness neznamená vypnout myšlenky ani být neustále klidní. Znamená spíše záměrně obrátit pozornost k tomu, co právě prožíváme a to bez hodnocení a bez snahy cokoliv měnit. Může to být dech, zvuky kolem nás, tělesné pocity nebo obyčejná každodenní činnost.
Někdy stačí několik vteřin. Všimnout si, jak voní ranní káva. Jaké je teplo hrnku v dlaních. Jak se při nádechu zvedá hrudník. Jak se dítě usměje, když na něj opravdu pohlédneme. Jak šustí listí při procházce nebo jak se naše chodidla dotýkají země. Tyto okamžiky nejsou výjimečné. Jsou běžnou součástí života, jen kolem nich často projdeme, aniž bychom si jich všimli.
To samozřejmě neznamená, že bychom měli být neustále plně soustředění na přítomnost. To ani není možné. Potřebujeme plánovat, přemýšlet o budoucnosti nebo se vracet ke vzpomínkám. Důležité ale je, aby vedle toho existoval také prostor, ve kterém se můžeme na chvíli zastavit a znovu se spojit sami se sebou.
Právě krátká zastavení mohou přispívat ke snížení psychického napětí, lepší regulaci emocí i většímu pocitu spokojenosti. Ne proto, že by změnila okolnosti našeho života, ale protože nám pomáhají více vnímat to, co se děje právě teď.
Pracovní list k tématu všímavosti
Pokud byste si chtěli všímavost vyzkoušet v praxi, připravila jsem pro vás pracovní list s několika jednoduchými cvičeními. Berte ho jako pozvání na chvíli zpomalit a věnovat svou pozornost tomu, co možná v každodenním shonu zůstává skryté.
Pracovní list: Plné prožívání přítomnosti.pdfTento článek vychází z poznatků psychologie, psychoterapie a odborné literatury věnované duševnímu zdraví, sebepéči, emocím a sebepoznání. Opírá se také o zkušenosti z psychoterapeutické práce s lidmi, kteří hledají větší porozumění sobě, svému prožívání a způsobům, jak pečovat o svou psychickou pohodu. Pokud článek obsahuje příklady z praxe, jsou vždy anonymizované a upravené tak, aby nebylo možné rozpoznat konkrétní osoby.
Vybrané odborné zdroje: Brown, K. W., & Ryan, R. M. (2003). The benefits of being present: Mindfulness and its role in psychological well-being. Journal of Personality and Social Psychology.; Kabat-Zinn, J. (1990). Život samá pohroma. Delta.
