Strach z návratu rakoviny: proč je tak častý a co může pomoci
„Před každou kontrolou několik dní skoro nespím.“
„Když mě někde píchne nebo něco zabolí, hned mě napadne, že se nemoc vrátila.“
„Léčba skončila, ale strach zůstal.“
Pokud jste po onkologické léčbě zažili podobné myšlenky, nejste sami. Strach z návratu rakoviny patří mezi nejčastější psychické obtíže, se kterými se lidé po léčbě setkávají. Přesto o něm mnoho pacientů nemluví. Někdy mají pocit, že by už měli být rádi, že je léčba za nimi. Jindy se obávají, že jejich strach okolí nepochopí. Ve skutečnosti je určitá míra obav z návratu onemocnění zcela přirozená. Psychika se totiž po zkušenosti s vážnou nemocí snaží chránit před dalším ohrožením.
Proč je strach z návratu rakoviny tak častý
Onkologické onemocnění představuje pro člověka mimořádně náročnou životní zkušenost. Během léčby je člověk často soustředěný na jednotlivé kroky, vyšetření, léčbu a kontroly. Po jejím skončení ale přichází období větší nejistoty. Najednou už není člověk pod téměř každodenním dohledem zdravotníků a musí se znovu učit důvěřovat vlastnímu tělu. Výzkumy ukazují, že obavy z návratu nemoci patří mezi nejčastější obtíže, se kterými se lidé po onkologické léčbě potýkají. U části pacientů se časem zmírní, u jiných mohou přetrvávat i několik let po ukončení léčby.
Jedna klientka mi po úspěšně ukončené léčbě řekla: "Nejhorší nejsou dny po chemoterapii. Nejhorší jsou týdny před kontrolou." Popisovala, že několik dní před každým vyšetřením špatně spala, byla podrážděná a nedokázala se soustředit na práci. Jakákoli bolest hlavy nebo únava v ní okamžitě vyvolaly obavu, že se nemoc vrátila. Společně jsme postupně hledaly způsoby, jak s těmito myšlenkami pracovat, aniž by ovládaly celý její život. Podobnou zkušenost popisuje mnoho lidí po onkologické léčbě.
Kdy je strach přirozený a kdy už nás omezuje
Určitá míra obav může být dokonce užitečná. Připomíná nám důležitost pravidelných kontrol, vede nás k větší péči o zdraví a pomáhá všímat si změn v těle. Někdy se ale strach začne postupně rozšiřovat do běžného života. Může se stát, že každé tělesné pocity automaticky spojujete s návratem nemoci, dlouhé hodiny hledáte informace na internetu, opakovaně kontrolujete své tělo, vyhýbáte se tématům spojeným s nemocí nebo naopak myslíte na rakovinu téměř každý den. V takové chvíli už strach nepomáhá chránit. Začne omezovat kvalitu života. Odborníci označují tento stav jako klinicky významný strach z návratu rakoviny, který může významně zasahovat do každodenního fungování.
Proč mozek reaguje právě takto
Naše psychika je nastavená tak, aby nás chránila před nebezpečím. Po zkušenosti s vážnou nemocí se může stát, že mozek začne neustále vyhledávat možné známky ohrožení. Proto mnoho lidí věnuje zvýšenou pozornost každé bolesti, změně na těle nebo termínu kontrolního vyšetření. Neznamená to, že jste přecitlivělí. Je to přirozená reakce nervového systému na zkušenost, která byla spojena s pocitem ohrožení života.
Neexistuje způsob, jak se strachu úplně zbavit. Je ale možné naučit se, aby neřídil celý život. Pomoci může například:
- přijmout, že určitá míra nejistoty je součástí života po léčbě,
- rozpoznat situace, které strach nejvíce spouštějí (například kontroly nebo tělesné změny),
- o svých obavách mluvit s blízkými nebo odborníkem,
- omezit opakované vyhledávání informací na internetu,
- věnovat pozornost činnostem, které přinášejí pocit bezpečí a radosti,
- učit se pracovat s úzkostí pomocí psychoterapeutických technik nebo mindfulness.
Výzkumy ukazují, že psychologické intervence nebo mindfulness, mohou intenzitu strachu významně snížit a jejich efekt přetrvává i několik měsíců po ukončení terapie.
Strach z návratu rakoviny neznamená, že jste slabí. Neznamená ani to, že se nemoc skutečně vrací. Často je to přirozená reakce psychiky na zkušenost, která člověku připomněla vlastní zranitelnost. Nemusíte se ale naučit žít ve strachu. Je možné naučit se žít i s nejistotou tak, aby vám znovu zůstával prostor pro radost, vztahy i plány do budoucna.
Z čeho článek vychází:
Tento článek vychází z poznatků psychologie zdraví a psychoonkologie, z odborné literatury i z mých zkušeností z psychoterapeutické práce s lidmi, kteří procházejí onkologickým onemocněním nebo obdobím po léčbě. Příklady z praxe jsou vždy anonymizované a upravené tak, aby nebylo možné rozpoznat konkrétní osoby.
- • Butow, P. N., et al. (2017). Randomized Trial of ConquerFear: A Novel, Theoretically Based Psychosocial Intervention for Fear of Cancer Recurrence. Journal of Clinical Oncology, 35(36), 4066–4077. • Lebel, S., Ozakinci, G., Humphris, G., et al. (2017). Current state and future prospects of research on fear of cancer recurrence. Psycho-Oncology, 26(4), 424–427. • Mutsaers, B., Butow, P., Dinkel, A., et al. (2020). Identifying the key characteristics of clinical fear of cancer recurrence. Psycho-Oncology, 29(2), 430–436. • Simard, S., Thewes, B., Humphris, G., et al. (2013). Fear of cancer recurrence in adult cancer survivors: A systematic review of quantitative studies. Journal of Cancer Survivorship, 7, 300–322. • Tauber, N. M., O'Toole, M. S., Dinkel, A., et al. (2019). Effect of Psychological Intervention on Fear of Cancer Recurrence: A Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of Clinical Oncology, 37(31), 2899–2915.
- Stanton, A. L. et al. (2002). Adjustment to cancer: A meta-analytic review of psychological interventions. Health Psychology.
- Holland, J. C., & Weiss, T. (eds.) (2010). The Oxford Handbook of Psycho-Oncology. Oxford University Press.
- Mehnert, A. et al. (2013). Psychological distress in cancer patients. Psycho-Oncology.
