Když se léčba zaměřuje na uzdravení i kvalitu života
Když se dozvíte diagnózu rakoviny, pravděpodobně vás nejprve zajímá, jaké jsou možnosti léčby a jaká je vaše šance na uzdravení. Postupně se u vás ale mohou objevit i další otázky: Co od léčby očekáváte? Co je pro vás v této chvíli nejdůležitější? A jakou roli hraje kvalita života?
V souvislosti s onkologickou léčbou se často setkáváte s pojmy kurativní a paliativní. Mohou ve vás vyvolávat obavy, protože si je možná představujete jako dvě zcela odlišné cesty. Jejich cíle se sice liší, ale nevylučují se. V některých situacích se dokonce mohou vzájemně doplňovat.
Kurativní léčba je zaměřena na vyléčení onemocnění. Podle typu a rozsahu nádoru může zahrnovat operaci, chemoterapii, radioterapii, imunoterapii nebo jejich kombinaci. V některých případech je jejím cílem také dlouhodobá kontrola nemoci. Pro mnoho lidí představuje naději, že se po léčbě budou moci vrátit k běžnému životu. Samotná cesta ale nemusí být jednoduchá. Vyšetření, zákroky a vedlejší účinky léčby mohou zasahovat do každodenního fungování i psychiky.
Paliativní léčba má jiné cíle. Nemusí směřovat k úplnému odstranění nádoru, ale může pomáhat zpomalit postup onemocnění, zmírnit jeho projevy nebo prodloužit život. Jejím důležitým cílem je také zachovat co nejlepší možnou kvalitu života. Může zahrnovat například léčbu bolesti, nevolnosti, dušnosti nebo dalších obtíží.
S paliativní léčbou úzce souvisí paliativní péče. Ta se nezaměřuje pouze na tělesné příznaky, ale také na psychické a sociální potřeby nemocného a jeho blízkých. Podle přání a potřeb může zahrnovat psychologickou, sociální nebo duchovní podporu. Jejím smyslem je pomáhat člověku žít co nejlépe i v situaci, kdy se potýká s vážným onemocněním.
Důležité je zmínit, že paliativní péče není určena pouze lidem na konci života. Může být součástí péče už od chvíle, kdy je diagnostikováno závažné onemocnění, a probíhat současně s léčbou zaměřenou na nádor. Pokud například podstupujete chemoterapii a zároveň vás trápí bolest, únava nebo jiné obtíže, může vám paliativní tým pomoci tyto potíže lépe zvládat. Neznamená to, že se vzdáváte léčby nebo naděje na její úspěch. Znamená to, že vedle samotného nádoru se pozornost věnuje také tomu, jak se vám žije.
Slovo "paliativní" přesto často vyvolává strach. Můžete si ho spojovat s představou, že už není co dělat nebo že se blíží konec života. Ve skutečnosti ale paliativní péče neznamená, že se péče o vás vzdává. Naopak přináší další možnosti, jak zmírnit obtíže a reagovat na to, co právě potřebujete.
V průběhu onemocnění se mohou měnit také cíle léčby. Někdy se ukáže, že dosavadní postup nepřináší očekávaný výsledek nebo že jeho zátěž začíná převyšovat přínosy. V takové chvíli se s lékaři můžete bavit o jiných možnostech a o tom, co pro vás má největší význam. Takový rozhovor může být velmi bolestný. Může přinášet smutek, vztek, obavy i pocit ztráty naděje. Změna cíle léčby ale neznamená, že už nelze nic nabídnout. Může znamenat, že se pozornost více zaměří na úlevu od obtíží, zachování soběstačnosti a čas strávený s blízkými.
Ve své práci se často setkávám s tím, že největší obavy nevzbuzují samotné odborné pojmy, ale představy, které se s nimi pojí. Když společně hledáme, co jednotlivé možnosti znamenají a co je pro konkrétního člověka důležité, může se v celé situaci lépe orientovat. Každý má jiné hodnoty, přání a představy o tom, co pro něj znamená dobrý život. Někdo chce využít všechny dostupné možnosti léčby, jiný klade větší důraz na to, aby měl co nejméně obtíží a mohl trávit čas doma s rodinou. Ani jedna z těchto potřeb není méně důležitá.
Ať už je cílem léčby uzdravení, zpomalení nemoci nebo především zmírnění obtíží, vždy by měla zohledňovat také vás a to, na čem vám záleží. Máte právo rozumět tomu, jaký je cíl navrhované léčby, jaké přínosy a zátěž může přinést a jaké další možnosti máte. Nemusíte mít na všechny otázky hned odpověď. Důležité je, abyste se mohli na rozhodování podílet a aby péče odpovídala vašim potřebám i přáním.
Tento článek vychází z poznatků psychologie zdraví a psychoonkologie, z odborné literatury i z mých zkušeností z psychoterapeutické práce s lidmi, kteří procházejí onkologickým onemocněním nebo obdobím po léčbě. Pokud článek obsahuje příklady z praxe, jsou vždy anonymizované a upravené tak, aby nebylo možné rozpoznat konkrétní osoby.
Vybrané odborné zdroje: Slavíková, M., Čadková Svejkovská, M., Maulenová, K., Aschermannová, A., Vaňková, L., & Kopsa Těšinová, J. (2020). Průvodce pro nevyléčitelně onkologicky nemocné a jejich blízké. Amelie, z.s.
