Jak podpořit duševní pohodu při onkologické léčbě
Onkologická léčba přináší nejen fyzickou zátěž, ale také výraznou psychickou náročnost. Strach, nejistota, únava i dlouhodobý stres jsou v tomto období velmi časté. Mnoho lidí zároveň popisuje, že se snaží alespoň částečně fungovat v běžném životě, ale jejich mysl je zahlcená obavami o budoucnost, výsledky vyšetření nebo průběh léčby. V tomto období může pomoci několik jednoduchých přístupů, které podporují psychickou stabilitu a přinášejí alespoň krátké chvíle úlevy.
Jedním z nich je praxe vděčnosti, která pomáhá na chvíli přesunout pozornost od obav k přítomnému okamžiku a k tomu, co je právě teď stabilní nebo podpůrné. Mysl se během léčby často přirozeně upíná k nejistotě a budoucnosti, a právě proto může vědomé vnímání drobných pozitivních momentů přinést úlevu. Může jít o vedení deníku, kde si člověk každý večer zapíše tři věci, které byly v daném dni alespoň trochu příjemné nebo podpůrné, i když jsou to maličkosti jako klidná chvilka, dobrý rozhovor nebo úleva po vyšetření. Pomoci může i krátké zastavení během dne, kdy si člověk v duchu všimne, co bylo o něco snazší nebo laskavější, nebo jednoduché vyjádření vděčnosti druhým, které zároveň posiluje vztahy a zdroje opory.
Další možností je vědomé využívání vlastních silných stránek, které i v období léčby zůstávají součástí člověka, i když mohou být dočasně méně viditelné. Velká část energie je přirozeně zaměřená na zvládání nemoci, ale připomenutí si toho, co člověka dlouhodobě posiluje, může pomoci znovu získat pocit vnitřní stability. Může jít o vlastnosti jako trpělivost, humor, vytrvalost, tvořivost nebo schopnost naslouchat. I jejich malé zapojení do běžného dne může přinést pocit většího ukotvení a kontaktu se sebou.
Třetím přístupem je všímavost neboli mindfulness, která pomáhá vracet pozornost z minulosti a budoucnosti zpět k přítomnému okamžiku. Nejde o pozitivní myšlení, ale o jednoduché vnímání toho, co se právě děje, bez hodnocení. V praxi to může znamenat například vědomé prožívání běžných činností, kdy si člověk při pití čaje všímá chuti, teploty a vůně, nebo při procházce vnímá barvy, zvuky a dotek větru na kůži. Pomoci může i hudba, které se člověk vědomě věnuje, nebo krátké dechové zastavení, kdy se na pár minut soustředí jen na svůj dech a jeho rytmus.
Onkologická léčba je období, které zatěžuje nejen tělo, ale i psychiku, a neexistuje způsob, jak ho prožít zcela bez stresu. Existují ale malé kroky, které mohou pomoci tuto náročnost lépe unést. Nejde o to být stále silný nebo pozitivní, ale spíš o hledání drobných okamžiků, které pomáhají stabilizovat mysl v situaci, která je sama o sobě velmi nejistá. Pokud vás zajímá, co se během léčby děje s psychikou a proč je toto období tak náročné, podrobněji to popisuji v článku o psychických změnách během onkologické léčby.
Tento článek vychází z poznatků psychologie zdraví a psychoonkologie, z odborné literatury i z mých zkušeností z psychoterapeutické práce s lidmi, kteří procházejí onkologickým onemocněním nebo obdobím po léčbě. Pokud článek obsahuje příklady z praxe, jsou vždy anonymizované a upravené tak, aby nebylo možné rozpoznat konkrétní osoby.
Vybrané odborné zdroje: Emmons, R. A., & McCullough, M. E. (2003). Counting blessings versus burdens: An experimental investigation of gratitude and subjective well-being in daily life. Journal of Personality and Social Psychology.; Diniz G, Korkes L, Tristão LS, Pelegrini R, Bellodi PL, Bernardo WM. (2023). The effects of gratitude interventions: a systematic review and meta-analysis. Einstein (Sao Paulo).
