Duševní pohoda začíná odpočinkem
V dnešním hektickém světě je snadné zapomenout na to, jak důležitý je odpočinek pro naše duševní zdraví.
Vedle své soukromé praxe se již pět let věnuji také psychoterapeutické podpoře pacientů na onkologickém oddělení. Setkávám se zde s lidmi v různých fázích nemoci. Od sdělení diagnózy přes náročný průběh léčby až po chvíle, kdy už nemoc není možné vyléčit a důležitou součástí péče se stává doprovázení v závěru života. Každá z těchto fází přináší vlastní otázky, obavy a nejistoty, se kterými se potřebují vyrovnávat nejen pacienti, ale i jejich blízcí. Podporu proto nabízím také blízkým pacientů, kteří se sami často ocitají v náročné životní situaci a potřebují, aby někdo vnímal to, čím procházejí i oni sami.
Práce na onkologickém oddělení mě naučila být s lidmi ve chvílích, kdy neexistují jednoduché odpovědi ani rychlá řešení. I když některé věci změnit nemůžeme, má smysl společně hledat, co člověku pomůže unést to, čím právě prochází.
Z těchto zkušeností vycházím i ve své soukromé psychoterapeutické praxi. Pracuji nejen s lidmi, kteří procházejí vážnou nemocí, ale také s těmi, kteří se potýkají se ztrátou, úzkostmi, vyčerpáním, náročnými vztahy nebo jinou životní krizí.
V psychoterapii se snažím vytvářet prostor, ve kterém nemusíte nic předstírat, zvládat ani vysvětlovat. Můžete mluvit o tom, co právě prožíváte, vlastním tempem a bez obav z hodnocení. Nehledám univerzální rady ani rychlá řešení. Společně se snažíme porozumět tomu, co vás přivedlo až sem, co je pro vás důležité a co vám může pomoci žít s větší lehkostí.
Vedle psychoterapie se věnuji také supervizi, a to individuální, skupinové i týmové. Pracuji s lidmi z různých pomáhajících profesí, například se zdravotními sestrami, pečovateli, sociálními pracovníky, učiteli, sociálními pedagogy a terapeuty.
Supervizi vnímám jako prostor pro zastavení se a reflexi vlastní práce. Prostor, kde není nutné být stále stoprocentně funkčním profesionálem a kde je možné otevřeně mluvit o tom, co je v práci náročné. Společně se díváme na konkrétní situace a vztahy s klienty nebo pacienty, hledáme nové úhly pohledu a možnosti pro další profesní rozvoj.
víceVe své práci čerpám mimo jiné ze zkušeností z nemocnice, hospicové péče a doprovázení rodin v dlouhodobé zátěži při péči o blízké s demencí. Absolvovala jsem také stáže v manželské a rodinné poradně a na psychosomatické klinice. Tyto zkušenosti mi pomáhají vnímat člověka v širších souvislostech, nejen jeho obtíže, ale také vztahy, životní okolnosti a zdroje, o které se může opřít.
Jsem absolventkou komplexního pětiletého psychoterapeutického výcviku v daseinsanalytickém směru, výcviku v komplexní krizové intervenci a supervizního výcviku pro pomáhající profese. V současnosti si dále rozšiřuji vzdělání v terapii zaměřené na emoce (EFT), v práci s imaginacemi a v psychodynamicko-imaginativní traumaterapii (PITT).
Jsem členkou České asociace pro psychoterapii a Asociace poradců pro pozůstalé. Svoji práci pravidelně supervizuji a řídím se etickým kodexem České asociace pro psychoterapii.

Individuální sezení jsou určena pro dospělé klienty hledající psychoterapii a pro odborníky z pomáhajících profesí poptávající supervizi. Setkání jsou možná osobně na adrese Bělohorská 186/161, Praha 6 - Břevnov nebo online. V případě, že si vyberete online sezení, před jeho začátkem vám zašlu odkaz, přes který se snadno připojíte.
Cena za jedno sezení, které trvá 50 minut, je 1 500 Kč.
U stávajících klientů zůstává zachována původní cena.
Na psychoterapeutická sezení lze uplatnit příspěvky následujících zdravotních pojišťoven:
První sezení považuji za seznamovací. Společně si projdeme, s čím přicházíte, co vás přivedlo právě teď a jaká jsou vaše očekávání. Zaměříme se na to, co právě prožíváte, a společně pojmenujeme téma, na kterém budete chtít pracovat. Už první setkání může přinést úlevu tím, že své trápení nemusíte nést sami a můžete o něm s někým bezpečně mluvit. Pro skutečný posun je zpravidla zapotřebí více setkání. Pokud se rozhodnete se mnou v sezeních pokračovat, domluvíme se, jakým způsobem a jak často budou probíhat.
Nabízím supervizi pro pracovníky v pomáhajících profesích. Společně se věnujeme situacím z vaší praxe, které ve vás vyvolávají otázky, nejistotu nebo jsou pro vás náročné. Hledáme nové pohledy, které vám pomohou lépe porozumět tomu, co se v práci odehrává, a lépe se orientovat v náročných situacích. Supervize zároveň nabízí prostor pro profesní rozvoj, sdílení zkušeností a prevenci vyhoření.
Platba za sezení je možná pouze přímou úhradou a to předem na bankovní účet č. 4668686063/0800, popř. přes QR kód.
Storno podmínky: V případě zrušení sezení více jak 24 hodin předem vám vracím již zaslanou platbu, případně ji použijeme jako úhradu nového termínu. Pokud zrušíte sezení méně než 24 hodin předem, vámi zaslanou platbu si ponechávám jako storno poplatek.
Od 1.11.2026 se osobní sezení konají na nové adrese: Bělohorská 186/161, Praha 6 - Břevnov
Níže naleznete dostupné termíny pro vaše sezení.
Po výběru a rezervaci vám termín do 48 hodin potvrdím e-mailem. Pokud by vám potvrzení z mé strany nepřišlo, neváhejte mi napsat.
| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
|---|
V dnešním hektickém světě je snadné zapomenout na to, jak důležitý je odpočinek pro naše duševní zdraví.
Spánek není jen čas, kdy odpočíváme, ale důležitá součást péče o naši psychickou i fyzickou pohodu.
Ranní a večerní rutina nemusí být další povinností, kterou musíme zvládnout. Může se stát prostorem pro zastavení a větší vnímání vlastních potřeb.
Vděčnost neznamená přehlížet těžké chvíle. Učí nás všímat si i toho, co nám v každodenním životě přináší oporu, klid a radost.
To, co cítíme, se často ozývá i prostřednictvím těla. Naučte se jeho signálům lépe rozumět.
Emoce nejsou překážkou, kterou musíme překonat. Článek o tom, proč je důležité dovolit si smutek i radost a přijmout vlastní prožívání.
Laskavost může být jedním z nejdůležitějších zdrojů opory v náročných životních obdobích.
Poznejte svůj životní příběh a objevte zkušenosti, vztahy a vnitřní zdroje, které vás formovaly.
Vedená imaginace zaměřená na laskavý kontakt s vnitřním dítětem. Nabízí prostor pro zpomalení, sebepřijetí, vnímání emocí a posílení pocitu bezpečí.
Naše mysl často utíká k tomu, co bylo nebo co teprve přijde. Všímavost nám pomáhá vracet pozornost k přítomnému okamžiku.
Dopřejte si chvíli zastavení a vyzkoušejte vedené dechové cvičení pro zklidnění těla i mysli.
Krátká všímavá procházka může být jemným způsobem, jak zpomalit, vrátit se do přítomného okamžiku a na chvíli být více v kontaktu sami se sebou.
Dopřejte si několik minut pro sebe a vyzkoušejte imaginaci zaměřenou na sebelaskavost a vnitřní podporu.
Tato imaginace podporuje kontakt se sebou, vlastní identitou a jedinečností životní cesty.
Citová vazba nám pomáhá porozumět tomu, proč ve vztazích reagujeme tak, jak reagujeme.
Životní hodnoty mohou být vnitřním kompasem, který nám pomáhá rozhodovat se v souladu se sebou i v náročných životních obdobích.
Naše komunikace není jen o slovech, ale také o tom, co potřebujeme, čeho se obáváme a jak hledáme blízkost.
Jak mluvit o svých potřebách, říct si o pomoc a chránit své hranice i v náročných životních obdobích.
Psychická odolnost nám pomáhá zvládat náročné životní situace, změny a zátěž.
Truchlení nemá jeden správný průběh. Každý člověk prochází ztrátou vlastním tempem a vlastním způsobem.
Někteří lidé po ztrátě blízkého necítí smutek. Může se objevit prázdno, otupělost nebo zmatek.
Rozptylová loučka může být jednou z cest, jak se rozloučit s člověkem, který odešel.
Každý partner může po ztrátě miminka truchlit jinak. Rozdílné prožívání ale neznamená, že v tom nejste spolu.
Psaní dopisu nenarozenému miminku může být jedním ze způsobů, jak zpracovat ztrátu v těhotenství a dát prostor svým emocím.
Vytváření vzpomínek na miminko může být způsobem, jak si uchovat jeho místo ve svém životě a srdci.
Ztráta blízkého neznamená, že vztah končí. Proč je přirozené uchovávat si spojení s člověkem, kterého jsme milovali.
Nové rituály po ztrátě blízkého mohou pomoci udržet spojení se zesnulým a podpořit proces truchlení a přijetí ztráty.
Výročí, svátky a další významné dny mohou po ztrátě blízkého přinášet silné emoce. Jak o sebe v tomto období pečovat?
Tato imaginace nabízí prostor pro klidné zastavení, vzpomínky a kontakt s emocemi spojenými se ztrátou.
Co může člověku, který prochází ztrátou, skutečně pomoci a jak být nablízku i ve chvílích, kdy nevíme, co říct?
Někdy není nejdůležitější najít správná slova, ale dát druhému pocit, že na své emoce není sám.
Komplikované truchlení nastává, když bolest ze ztráty dlouhodobě neustupuje a výrazně zasahuje do života.
Nemoc zasahuje nejen tělo, ale i psychiku a každodenní život. Proč je důležité věnovat pozornost také emocím a vztahům?
Když se dozvíme nepříznivou zprávu, často stojíme před otázkou, jestli tuto informaci sdílet s našimi blízkými, nebo si ji ponechat pro sebe.
Jak citlivě sdělit vážnou diagnózu a proč otevřená komunikace mnohdy pomáhá celé rodině.
Když do života rodiny vstoupí vážná nemoc, mnoho rodičů přemýšlí, jestli dětem říct pravdu.
Čekání na výsledky může být psychicky náročnější než samotné sdělení diagnózy. Často bývá plné nejistoty a obav z toho, co přijde.
Léčba rakoviny přináší nejen tělesnou zátěž, ale také řadu psychických změn, které mohou provázet různé etapy onemocnění.
V tomto článku najdete tři jednoduché způsoby, které vám mohou pomoci zvládat psychickou zátěž během léčby.
Bolest není jen tělesný signál, často s sebou nese i strach, napětí a tendenci se jí vyhýbat. A jak do tohoto procesu vstupuje mindfulness?
Vděčnost není popíráním bolesti ani nuceným pozitivním myšlením. Může nám pomoci obrátit pozornost k tomu, co nás v náročných obdobích drží.
Léčba rakoviny je ukončena a zvenku to vypadá jako konec těžké cesty. Uvnitř ale často začíná úplně nová fáze.
Mnoho lidí po léčbě rakoviny nežije jen s radostí z uzdravení, ale také s obavou, že se nemoc vrátí.
Onkologická léčba nemění jen tělo. Může ovlivnit také naši chuť na sex, vztah k vlastnímu tělu i způsob, jakým prožíváme blízkost s partnerem.
Možná máte pocit, že vaše tělo už není takové, jaké bývalo. Důležité je dát si čas a postupně si k němu zase najít cestu.
Paliativní léčba neznamená konec naděje a kurativní léčba není jedinou cestou péče. Jaký je mezi nimi rozdíl a proč se v praxi často doplňují?
Dlouhodobá péče o blízkého člověka je projevem lásky, ale může se postupně stát i zdrojem vyčerpání a stresu.
Stacionář může pomoci nastavit péči tak, aby byla důstojná a dlouhodobě zvládnutelná pro nemocného i jeho blízké.
Vybrat správné pobytové zařízení pro blízkého bývá jedním z nejtěžších kroků. V čem se liší domov pro seniory a domov se zvláštním režimem?
Jak si zachovat možnost ovlivnit svou péči i v době, kdy už nemůžeme sami vyjádřit svá přání.
Rozhodnutí požádat o hospicovou péči bývá často spojeno s mnoha emocemi a otázkami. Podívejte se, co může hospicová péče přinést.
Jak citlivě otevřít téma smrti s vážně nemocným člověkem a proč může být takový rozhovor důležitou součástí podpory?
Můžeme si opakovat "jsem v bezpečí" a přesto se bezpečně necítit. To ale neznamená, že děláme něco špatně.
Proč může tělo reagovat strachem, napětím nebo ztuhnutím, i když už jsme dávno v bezpečí? Podívejte se, jak naše podvědomí vyhodnocuje hrozby.